Jak postupovat, když Vás chce zaměstnavatel neoprávněně propustit, aneb znáte svoje práva?

11. března 2020

Na plzeňskou poradnu pro občany v nesnázích se obrátil klient, kterého chtěl zaměstnavatel propustit z pracovního poměru pro neshody s jedním z kolegů. Zaměstnavatel evidentně nechtěl sám přímo řešit  neshody mezi svými zaměstnanci, a proto zvolil pro něho nejsnadnější postup, propustit jednoho ze zaměstnanců.

Jak postupovat, když Vás chce zaměstnavatel neoprávněně propustit, aneb znáte svoje práva vyplývajíc
11. března 2020 - Jak postupovat, když Vás chce zaměstnavatel neoprávněně propustit, aneb znáte svoje práva?

V práci na klienta tlačili, ať podá výpověď sám anebo ať souhlasí s dohodou o ukončení pracovního poměru. To však náš klient nechtěl, protože si byl vědom, že by při uzavření dohody nebo v případě podání výpovědi z jeho strany dostal nižší podporu v nezaměstnanosti a bál se finanční ztráty. Zároveň pro něj bylo setrvávání ve firmě velmi stresující a hledal cestu, jak by mohl co nejrychleji a pro něj nejvýhodněji zaměstnání opustit.

Obecně je třeba říci, že existují dva základní způsoby ukončení pracovního poměru. Buď dobrovolným rozhodnutím obou stran a tedy dohodou (kdy ale musí jít o shodu zaměstnance a zaměstnavatele), nebo rozhodnutím jedné strany, tedy výpovědí.

Dohoda má charakter smlouvy, a pokud není podepsána dvěma stranami, je neplatná. Dohodu o ukončení pracovního poměru upravuje § 49 Zákoníku práce a jedná se o dohodu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o rozvázání pracovního poměru. Pracovní poměr končí dnem, na kterém se obě strany dohodly. Jak uvádí pracovní zákoník v § 49 „Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná. Každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení dohody o rozvázání pracovního poměru.“ Dohoda může být pro zaměstnance výhodná tehdy, pokud potřebuje pracovní poměr rychle ukončit, třeba proto, že má již jiné zaměstnání a potřebuje rychle odejít ze současné pozice. Jinak se naopak podepsáním dohody může připravit o některé výhody, jako je například právě nižší podpora v nezaměstnanosti.

Další možností je podání výpovědi, kdy výpověď může podat zaměstnanec i zaměstnavatel. V případě podání výpovědi je však třeba počítat s výpovědní dobou. Zaměstnance může podat výpověď i bez udání důvodu, zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52 Zákoníku práce. Může se tak stát, že zaměstnavatel rozváže pracovní poměr zaměstnanci neprávem. Pak má každý zaměstnanec možnost, podat žalobu k soudu na určení neplatnosti výpovědi a to nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

Pro našeho klienta se nakonec ukázalo jako nejschůdnější varianta uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru, ale s tím, že by se domluvili se zaměstnavatelem na odstupném. Zpravidla nemáme od našich klientů zpětnou vazbu, takže nevíme, zda byla dohoda takto uzavřena. Nutno říci, že většina zaměstnavatelů, pokud jim to zákon neukládá, dobrovolně odstupné nedává.

A jak je to s podporou v nezaměstnanosti?

Klient si byl správně vědom, že pro výši podpory v nezaměstnanosti hraje roli, jakým způsobem byl pracovní poměr ukončen. Pokud je pracovní poměr ukončen dohodou, nebo výpovědí ze strany zaměstnance, činí podpora v nezaměstnanosti jen 45% průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, v případě výpovědi ze strany zaměstnavatele je to 65%  průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

 

Poradna pro občany v nesnázích v Plzni sídlí na adrese Prokopova 25. Poskytuje odborné sociální poradenství. Řídí se zásadou diskrétnosti, bezplatnosti, nestrannosti a nezávislosti. Je otevřena každý čtvrtek od 12:00-17:00, je možné se předem objednat na telefonním čísle: 735 795 556.

V případě potřeby je možné klientův dotaz zodpovědět i písemně, mailem či telefonicky.

Za první dvou měsíce letošního roku se na poradnu obrátilo 23 lidí s potřebou poradenství a to opakovaně. Nejčastěji řešili dluhovou problematiku, pracovní právo a občansko-právní spory.