Potíže v zaměstnání

Nejprve se zaměříme na to, jakou pomoc a informace můžete získat u nás, další část článku je věnovaná lidem, kteří se potýkají se syndromem vyhoření.

Plus pro lidi v krizové situaci v součinnosti s Poradnou pro občany v nesnázích nabízí:

• Pomoc se sepsáním životopisu
• Pomoc s hledáním práce
• Informace ohledně Úřadu práce a jeho fungování
• Poskytnutí informací ohledně sociálních dávek
• Pomoc s vyplněním formulářů na dávky hmotné nouze a státní sociální podpory

Druhá část článku se věnuje syndromu vyhoření, jak poznáte, že se Vás toto téma týká, co s tím a dotkneme se také možné prevence.

Syndrom vyhoření je nejčastěji definován jako úplná ztráta profesního zájmu, která je provázena velkou mírou stresu, únavy a vyčerpání. Projevuje se poklesem pracovní výkonnosti, doprovází ho problémy se spánkem, deprese, úzkosti, tělesné symptomy (nespavost, bolest hlavy, nechutenství,…). Nejčastěji se týká lidí, kteří pracují s jinými lidmi a jsou na ně kladeny vysoké nároky na výkon (lékaři, zdravotní sestry, sociální pracovníci, psychologové, učitelé,…).

Fáze syndromu vyhoření:

• Nadšení – pracovník má elán, velké ideály a (často nerealistická) očekávání. Překypuje energií a práce ho naplňuje.
• Stagnace – nadšení opadá, pracovník se seznamuje s realitou a zjišťuje, že ne všechny ideály bude možné naplnit. Zklamání se snaží utišit volnočasovými aktivitami.
• Frustrace – objevují se počínající fyzické a emocionální potíže, pracovník pochybuje o smyslu svého snažení, narůstá pocit bezmoci a zklamání.
• Apatie – po dlouhodobější frustraci přichází pocit bezmoci a beznaděje, pracovník vidí své povolání pouze jako zdroj příjmu, dělá s odporem jen to, co musí.
• Vyhoření – nastává období emocionálního, duševního i fyzického vyčerpání, ztráta smyslu práce a depersonalizace (ztráta smyslu vlastní existence).

Prevence syndromu vyhoření:

• Dodržovat zdravý životní styl – dostatečně odpočívat, spát, zdravě jíst, sportovat,…
• Snažit se nepřepínat v práci, mít realistická očekávání
• Snažit se vyhýbat dlouhodobému stresu
• Naučit se říkat NE
• Naučit se delegovat práci
• Mluvit o svých pocitech a potřebách
• Najít si čas na sebe a své záliby

Pokud máte pocit, že se Vás něco z výše uvedeného týká, nebojte se vyhledat odbornou pomoc. Pomoci může psycholog, terapeut, případně psychiatr. Obrátit se můžete také na nás:

Plus pro lidi v krizové situaci je Vám k dispozici telefonicky (733 414 421), emailem (plus@diakoniezapad.cz) nebo osobně v rámci otvírací doby pondělí–pátek 8:30–17:00 na adrese Resslova 12, Plzeň.