Víte jaké je největší štěstí člověka? Když v životě dělá práci,která ho baví a naplňuje. Naší prací a posláním je tady být pro druhé. Konkrétně pro lidi s mentálním postižením. Když přijdete k nám do stacionáře pravděpodobně Vás už u dveří čeká vřelé přivítání. To proto, že lidé s mentálním postižením dávají najevo své emoce bez jakéhokoliv ostychu a falše.

Posadíte se na náš gauč a čeká Vás masáž zad, kterou obstarává naše Jiřinka a je v tom vážně skvělá. Až vám bude chvíle dlouhá můžete jít s námi do keramiky a něco vytvořit. Nebo jít vyrobit svíčky? A co takhle pracovat se dřevem? Nebo něco ušít na šicím stroji? Co takhle paličkování? Práce na PC nebo uvaření nějakého chutného pokrmu. Můžeme jen tak kreslit, lepit zkrátka tvořit, hrát společenské hry, hry ve skupinách i samostatně. Vyrazit na výlet, do divadla, kina, restaurace, muzea. Dojít na poštu, řešit individuální problémy klientů i se dělit o společnou radost z čehokoliv. A až se vrátíme zase zpátky tak si společně můžeme zazpívat. To je totiž činnost, která nás baví ze všeho nejvíc a jsme v ni fakt dobří. A víte jak to víme? Měli už jsme totiž vystoupení před publikem a tak spokojené tváře publika a obrovský potlesk byl vážně ten nejlepší dárek pro nás všechny.

Na závěr nám dovolte použít jeden krásný citát.
Člověk handicapovaný pozná své skryté zdroje sil, teprve, když se s ním jedná jako s normálním.“ — Gottfried Keller.
Jednat s našimi klienty s úctou a respektem je pro nás prioritou. A jako odměna pro nás je to, že i oni jsou tu pro nás. Jsou to oni, kteří nás neustále posouvají dál a dávají nám tak neskutečnou energii do života.